Askomycet ze sítiny

[Bob]

Tož jsem se byl s Boletusem projít a v zahnívající louži, spíše bych řekl metrový močálek, jsme na jedno zahnívajícím "listu" našli tohoto ca. šestsetimikronového macka Je to chlupáček dle vzhledu nebo něco jiného?

Technika nadoraz! První fotka je z foťáku, stejně jako druhá, ale tam je to výřez ca. 1:1. Poslední fotka je z mikroskopu, ale foceno pouze odražené světlo - preparát jsem nasvítil za strany obyčejnou stolní lampou - V hledáčku tma (ostřil jsem najprve s podsvícením - klasicky), ale na fotce něco je. Je to opět výřez ca. 1:1 a je to děsná mizérie ... ale je

[Bob]

V mirkoskopu jsou "pěkně" vidět rozplácnuté plodničky. Na první fotce je celá, a jsou vidět jakože hnědé brvy (? moc jsem to nepochopil), hymenium již tlakem na preparát částečně vyhřezlo. Na druhé fotce je jen půl plodnice (půl třeně je v pravo dole a směřuje doleva) a brvy jsou pěkně vidět neboť hymenium je stále na svém místě.

[Bob]

... a nějaké ty opravdové mikroznaky plus poznámky ... Mikroskopování se mi vůbec nedařilo

Na sítině, stará tlející jehlice, louže dosti bažinně zapáchala. Melzerovo činidlo barví pouze ústí vřecek, přičem u mladších vřecek, kde ještě nejsou vyvinuty výtrusy je reakce výraznější. Plodnice kolem 0,6 mm, chlupatá, stopkatá, čistě bílá, hymenium bělavé až světle krémové, stopka světle okrová.

Brvy: délka 55 až 80 mikronů, hustě bradavičnaté ca. 0,5 mikronu, tlusté 3,5 až 4,0 mikronu.
Vřecka: 60-68 (75) x 6,5-7,0 mikronů, vrchol ideálně zakulacený s nízce vyvýšeným amyloidním (modré v Melzerovu činidlu) ústím.
Parafýzy: o 15 až 24 mikronů delší než vřecka, tloušťka 3,5 až 3,7 mikronů, do špičky.
Výtrusy: 47-52 mikronů, v bavlníkové modři v laktofenolu mají výtrusy obvykle dvě přepážky.

[Bob]

Tož jsem nahlédl do BioImages a Lachnum controversum vypadá až na výtrusy velmi podobně ... tipnul bych, že rod Lachnum by to býti mohl, ALE! Ani u jednoho z tam uvedených nejsou výtrusy takto dlouhé, takže možná to bude nějaký jiný rod, ikdyž parafýzy a brvy sedí perfektně, stejně tak jako amyloidita špiček včecek ...

Nějaké info o chlupáčcích jsem dal do Klíče
http://www.damyko.info/ForumA/viewtopic.php?t=3617

[Bob]

A opravte mne ... myslel jsem, že taková tak divná tráva co má místo listů trubičky je skřípina, ale nemohu najít obrázek, který by byl stejný jako ta moje tráva ... jak se ten plevel bažinatých míst jmenuje?

[jarda]

Mrkni na sítina, je jich víc.

[Bob]

Ó jasně!!! Sítina (Juncus) a né skřípina ... se mi to zase v hlavě pomotalo ... stává se to čím dál tím častěji ... jdu to opravit ... díky Jardo!

[jarda]

Jé, kdybych si plet jenom sítinu se skřípinou

[Bob]

Hnedle se lépe hledá ...

Suková M. (2001): Saprotrofní askomycety na zástupcích čeledí Apiaceae a Juncaceae [Saprotrophic ascomycetes on Apiaceae and Juncaceae. - 184 p., 61 tab., ms. [Diploma thesis; depon. in: Library of Department of Botany, Faculty of Science, Charles University, Prague].

[Bob]

Tak jsem se dopátral, že odpověď bych měl naleznout v následujících článcích ... dosáhne na ně někdo?


1. Suková M. (2005) A revision of selected material of lignicolous Lachnum
species from the Czech Republic with a note on graminicolous material of the Lachnum pygmaeum complex Czech Mycol. 57(3-4): 183-219.

2. Suková M. and Chlebicki A. (2004): Fungi on Juncus trifidus in the Czech Republic (II) with taxonomical notes to some species. Czech Mycol. 56: 203-221.

3. Suková M. (2004): Fungi on Juncus trifidus in the Czech Republic. I. ? Czech Mycol. 56: 63-84.

[Jan Gaisler]

Nejsem si úplně jistý, že by ta vaše sítina mohla být zrovna sítina trojklanná, ale třeba ty houby nejsou až tak vybíravé a v nižších polohách by nepohrdly ani jiným druhem sítiny. Jinak na ty články nedošáhnu.

[Bob]

sítina to asi bude a Lachnum asi taky ... dál jsem se nedostal a asi s tím dál ani nehnu ... zatím