Vzácná vláknice z borového porostu, mikroskopoval M. Kříž, potvrdil i náš odborník na vláknice B. Bušek, už je v Národním muzeu.

Tak jsem ji dnes konečně našel. Vypadala sice trošku podezřele, ale tušil jsem že je to ona a mikroskop to pak potvrdil A nevíte náhodou jak je to s jejím rozšířením u nás? Udává se jako vzácná, tady od ní taky moc fotek není, ale zrovna v těchto dnech o ní na nahuby.sk byla zmínka, že je spíš přehlížená. V Červeném seznamu uvedená není.

Aj tu rastú na nízkych, plazivých vŕbach okolo potokov. Fotky sú ešte z pred mesiaca, ale zhodou okolností som bol včera na ne mrknúť a sú stále tam, len trochu primrznuté.

Tak jsem byl zkontrolovat lokalitu Palečky zimní a Jehnědky jívové co jsem našel vloni ve starém JZD na mechem porostlých betonech (panely a silážní jáma) a zjistil jsem, že obě místa mi zničili (z panelů někdo mechy odstranil, staré jívy vykáceli a klestím z nich naplnili silážní jámy). Zklamání jsem si vynahradil, když jsem na ještě zbylých mechových panelech objevil tyto Mecháčky, tak jsem usoudil makroskopicky, že nejspíše to bude nejspíše M. lopatkovitý.
Velikost plodnic dorůstala 2 cm a šířka klobouku také 2 cm. Okolí Týnce nad Sázavou. Nalezeno 12.1.2012 okolo 30-ti plodnic.

Pokud někdo nesouhlasí s určením, klidně je přesuňte.

Dnes jsem strávil celý den v lese a připadal jsem si jako Alenka v říši divů. Na to že je začátek ledna jsem našel neuvěřitelné množství druhů (cca 70 až 80, ještě nemám spočítané zápisky ) ale našel jsem i nějaké zajímavé kousky. Třeba tato dřevnatka. Rostla na lokalitě, která má charakter měkkého luhu. Bylo jich tam na stovky, ale všechny takové "obyčejné". Ale ty dvě na fotkách byly nádherně košaté. Takové jsem ještě neviděl. Rostly vedle sebe na blíže neidentifikovaném pařezu. Byly tam také další parohatky, které věnčily pařez jinde než na řezné ploše, ale ty měly "klasický" vzhled.

Potěšila mě zimní ento-myko vycházka. Nalezl jsem několik lanýžů letních, zjevně za zenitem. Naprosto předpisově jsem však uvnitř nich ojevil broučky z čeledi Leiodidae - druh Leiodes cinamomea, což rozhodně není obyčejný brouk.

Tak konečně jsem ji našel! Hledal jsem ji dost dlouho a nic až dnes, kdy jsem na ni ani nepomyslel, jsem ji našel Rostly na padlém kmenu pravděpodobně lípy v NPR a bylo jich tam šíleně moc - jak na samotném kmenu, tak na odloupnutých kusech kůry. Ale jen anamorfy. Zajímavé je, že tam hned u sebe byly tři přibližně stejné padlé kmeny zjevně z jednoho "trsu", ale voskovičky byly jen na jednom.

Nalezeno ve smíšeném lese - hlavně modřín a bříza, řidčeji mladé buky, borovice, dub červený a černý bez. Celkem asi 20 plodnic statečně bojujících s místy až deseticentimetrovou vrstvou těžkého mokrého sněhu. Celkovou výšku plodnic kvůli sněhu těžko odhadovat (nedoloval jsem je), nad sněhem to bylo cca 10-15 cm, šířka do zhruba 1 cm. Barva od světle žlutohnědé až po tmavě rezavě hnědou. Po celé délce duté, hlavně u tmavších patrné na povrchu podélné rýhování.
Předpokládám, že by mohlo jít o kyj, ale nemám s těmito houbami žádné zkušenosti - lze je určit blíže?

Tak na tuto krásku jsem narazil v pozdním říjnovém dni. Vypadá trochu jak mimozemšťan Zvlášť barva lupenů byla doslova zlatá, protože to bylo brzy po východu slunce, který byl krásně červený.

Tento poměrně fotogenický pevník najdeme jako saprofyta především na dubech, ale údajně může vzácně vyrůst i na něčem jiném. Je docela dobře poznatelný i makroskopicky, hlavně když se pořádně rozjede a vytvoří velkou "kolonii". Tu kterou mám tady na fotce, roste na řezné ploše staršího pařezu a celá kolonie má průměr asi 1 metr.

Tak vidím, že sem dlouho nikdo žádnou nepřidal. Mě tu rostou na dvou lokalitách pravidelně, na jedné ve velkém množství (měkký luh). Naprosto stejné místo jako loni, dokonce i stejný počet plodniček http://www.damyko.info/ForumA/files/pholiota4_773.jpg Letos jsem je konečně zmikroskopoval a na rozdíl od dřívější domněnky, že jde o P. adiposa, je to aurivella. Tak tady pár snímků.

Takhle vypadá pod hrází rybníka Bezdrev, na borových pařezech a kořenových nábězích vzrostlých borovic. Ještě mám jedno místo mezi Budkovem a Husincem, okr. Prachatice.

Plodnice různého stáří. Často bývají foceny brzo, jsou malé a oranžové. Ony však během 2-3 týdnů vyrostou, klobouky se roztáhnou přes 15 cm a jsou světle bíložluté. Lokalita: Hluboká nad Vltavou, pod hrází rybníka Bezdrev. Stanoviště: smrkové pařezy v různém stupni rozkladu.

Tak aby to nevypadalo, že si kolega Kraken pronajal toto vlákno pouze pro sebe, trochu mu tu jeho řadu naruším... Rostly v hojném počtu na hromadách ořezaných smrkových větví.

Třepenitka ploníková - znám ji jen ze dvou lokalit, jedna je v Posázaví a druhá na Vysočině. Druh roste již brzy v létě, často se objeví jen jedna nebo dvě plodnice. Vždy v mechu, takže dělá čest svému jménu : ) Je otázkou, jak moc je to vzácná houba. Snadná otázka - kdo z vás ji zná? : )

Nalezena v pátek na terénu v okolí Brna - na břehu přehrady v habrovém lesíku v porostu břečťanu. Plodnice sebrána, už je z ní položka v MZM. Ve zdejším atlase jsem ji nenašla, proto zakládám nové téma.

Nacházím jej pravidelně v Krušných horách (cca 450 m n. m.) na staré tlející větvi (z celé téměř dvoumetrové větve roste pouze na zhruba 10cm kousku), zřejmě dubové. Pod duby, v bezprostřední blízkosti se nachází i buk a habry. Na žádné další okolo ležící větvi se nenachází. Velikost do 1 cm, průměr do 2 mm, rosolovitá konzistence, barva aktuálně světle (bělavě) žlutá, přes léto sytější. Jde o méně častý krásnorůžek smržovitý, nebo hojnější rohovitý?

16.7. u Vlašimi, acidofilní vzrostlá mechatá podmáčená smrčina na navětralý žule v cca 600 m.n.m......okolo potůčků s rašeliníkem jich tam bylo hafo!

Z tohohle nálezu jsem měl hodně velkou radost. Začalo to dost nenápadně. Na louce, kde jsem již v minulosti fotil některé druhy pazoubků, jsem našel nápadně placaté plodnice, říkal jsem si, že paráda, další lokalita pazoubku Cookeova. Jaké bylo ale překvapení, když jsem pod mikroskopem zjistil, že to má chlupy, což znamenalo, že je to Trichoglossum. Přitom pouhým okem nebyla vidět žádná srst Jenže tenhle jazourek měl i u opravdu starých plodnic všechny výtrusy se 7 septy a vzhledem k jejich velikosti (většinou mezi 80 a 95 mikrometry, jen opravdu výjimečně přes 100) jsem usoudil, že to je T. walteri. Viktor Kučera ze Slovenska mi to na 95% potvrdil. Poslal jsem ještě nějaké vzorky Bobovi a ten došel ke stejnému závěru, nějaké další mikrofotečky snad dodá. Takže bomba. Ani jsem nedoufal, že by někde v okolí mohly růst.

pavučinec bělofialový je velmi podobný p. kozlímu, nepáchne po acetylenu, jeho vůně je spíš zemitá, pach brambor je tam cítit slabě. Vyhledává i podobná stanoviště.

Phellodon confluens (Pers.) Pouz. Předminulej tejden jsem na jednu plodničku narazil při sběru vzorků hub na výstavu na Vysočinu a vůbec jsem netušil, že se jedná o vzácnou....dokonce chráněnou záležitost!
Takže jsem se, zcela dle Murphyho zákona, ani nenamáhal s nějakou fotodokumentací!
Když jsem byl následně upozorněnej Jiříkem Burlíkem, o co je jednalo...ještě se telefonicky ujišťoval, že to bylo z nížinný doubravy, protože jinak ho lze makroskopicky jen těžko rozeznat od jehličnanovýho (pod)horskýho Lošáčka černého....vypravil jsem se minulej pátek na lokalitu ještě jednou a i když přímo na fleku už žádnej další fešáček nevegetil, o cca 300 metrů dál jsem objevil další sublokalitku, tentokrát už z několika plodnic různýho stáří....vzal jsem exikát a párkrát ho cvaknul!
Popis biotopu: Vzrostlá doubrava...v obou případech směska dubu letního a zimního.....v jednom stáří 70-80, ve druhým 120-150 let.....prosvětlená kyselá doubrava na nymbursku, těsně pod 200m.n.m.....jedná se pravděpodobně o povodňový nánosy PraLabe nebo PraJizery....směs hrubozrnnýho písku a kačírku s minimální bonitou kvůli malý vrstvě humusu a tímpádem i úživnosti.....suchá a "hladová" půda.....horizont mírnýho návrší.....mech, lišejníky a neduživá, sluncem vyšisovaná tráva, semtam "obohacená" koláčem vřesu nebo šlahounem ostružiny...... je tu krásně vidět, že čím horší půda, tím větší "motivaci" mají stromy ke "kámošení se" s mykorhizníma houbama, který jim pomáhaj s vláhou i s živinama, co by se jinak rychle spláchly skrz písek do spodních vod....podivuhodný mykobohatství i druhovou rozmanitost tohoto místa můžou potvrdit jak Mahony, tak Ram2007, který tam se mnou byli kvůlivá sběru vzorků pro výstavu v Ratíškovicích!

Letos jsem na ně (aspoň doufám, že je to on) narazil v Praze - Jižní město, mezi paneláky byl malý kus trávníku, dvě borovice a tři mladé lípy. Rostlo zde několik takovýchto shluků plodnic. Poměrně silná pestřecová vůně.

tuhle raritu mi přivezl kamarád dnes z jižních Čech, roste ve smrčinách, Červený seznam - ohrožený druh.

Koukám, že ji sem 4 roky nikdo nedal. Dle atlasu Hagara, Antonín Baier roste vzácně. Já na ní letos natrefil v České Kanadě poblíž Stálkova. Je to jedna z mála lupenatých hub, která je (dle mne) dobře určitelná. Proto ji dávám rovnou do Datlasu. Objevil jsem tam asi 9 exemplářů prakticky na jednom místě (asi kruh o průměru tak 148 cm); ve středně až více vzrostlém smrkovém lese s přítomností borovice, břízy, osiky a sem tam buku. Nadmořská výška cca 627 m. Datum nálezu: 24. 8. 2011.

Hostitelský jehličnan se mi zatím objevit nepodařilo, tak alespoň takto. Listy z hrušně poblíž rybníka, kde široko daleko rostou pouze vrby, olše, topoly a břízy...

Včerejší nestandardně zbarvený nález z dubohabrové části lesa s příměsí lípy. Zbyvající čtyři exempláře, které se nalézaly v okruhu 5 metrů, byly zbarveny standardně.

včera jsem je vyšmejdil na vápencovém podloží na kraji lesa. Ovocná vůně, jablka, hrušky. Tyhle šly ještě fotit, jinak asi 20 starých plodnic, a ty voněly jak zkažené ovoce, nakysle.

Tak už jsem ho taky objevil. Není to tak běžný druh. MK se s ním setkal jen v Českém krasu.

14.8.2011, Svitavsko, v podmáčené části lesa, lípa, olše, pod jedinou břízou v širším okolí několik ex., mléko po chvíli palčivé, Červený seznam (EN)

Huba, ktorú má v znaku Slovenská mykologická spoločnosť. Plodnice bývajú tvrdé a ťažké, len málo napadané hmyzom. Vôňa dužiny je múčna. Nikde som to nevidel napísané, no aspoň podľa mňa vonia na nerozoznanie od májovky. Sú to robustné huby, tá zadná má priemer klobúka 17 cm a šírku hlúbika 7 cm. Rastú dosť zriedka na vápencoch pod smrekmi a borievkami. V tejto lokalite rastie spolu s Pavučinovcom hercýnskym.

Až dnes prvé tohtoročné. Na rozdiel od cibarius (liška obecná) si tento druh zvyčajne počká, až sa leto prehupne do druhej polovice.

Řekl bych, že se mi podařilo nalézt tohoto kriticky ohroženého ryzce, prosím ale zkušené kolegy o potvrzení. Vonoklasy, 4.8.2011, okraj listnatého (převážně dubového) lesa s výskytem borovice, vápencová půda. Prakticky ve škarpě u cesty nalezeno na jednom místě (okolo 1 m2) 5 plodnic. Vínově červené mléko, nehojné, jeho chuť jemná, po chvíli jakoby zhořkla. Vůně příjemná, ovocná.

Jedna fotečka ze včerejška z Choceňského parku. Byla tam asi desítka "vajíček" a bylo úžasné pozorovat, jak pozvolna vykukují

Několik plodnic této houby našel Libor Tmej na Choceňsku na opukové stráni pod lípami. Omyté plodnice vyčnívaly částečně na povrch. Exsikáty budou uloženy v Muzeu východních Čech v Hradci Králové.

Hlásím se od Rychnova opět po roce Je úžasné jak se od prvního roku rozrůstají. První rok bylo asi 15 plodniček a teď, no posuďte sami, a to je jen jedno místečko. Vyrostly opět v mladé smrčině.

... jen na ukázku pro porovnání rozdíl mezi L. obecnou (Cantharellus cibarius) a L. Friesovou (Cantharellus friesii). Bohužel tentokrát byly L. Friesovy menší než obvykle a dost vyšisované, přesto je rozdíl na první pohled patrný. Liška obecná byla k Friesovým přisazena.

Všechny hnědáky z první vlny už jsou zašlé, ale včera jsem narazil i na jeden pěkně čerstvý. Smíšený les s břízami, duby a modříny...