Obsah fóra DAMyko
Domov Amatérských Mykologů
Navigace
» Domů
» Noviny
» Fórum
» Atlas hub
» Houbař
» Mykolog
» Kuchař
» Uživatelé
» Nápověda
» Hledat

HOUBA MĚSÍCE: ŘÍJEN
Phaeolepiota aurea - Bedlovnice zlatá



Phaeolepiota aurea - Bedlovnice zlatá

Odkazy
Houbařské stránky
» Mírovy houbařské stránky
» Fotoatlas húb
» Nahuby.sk
» Nagrzyby.pl
» Nahouby.cz
Mykologické stránky
» Česká mykologická společnost
» Česká vědecká společnost pro mykologii
» Catalogue of life
» BioLib.cz
» FUNGORUM
» Atlas houbových organismů
» BioIMAGES
Stránky registrovaných uživatelů
» Určování hub
» Lactarius web
» Šamanova pěstírna
» Houby na Hlinecku
» Na houby s Joskou
» Houbaření.cz
» Časopis SVĚT HUB
Vítejte na stránkách,
věnovaných houbám, houbařům, houbaření, mykologii a všemu, co má s tímto tématem alespoň trochu společného. Cílem stránek je být místem pro odpočinek, získávání informací, spolupráci a komunikaci s ostatními amatérskými i profesionálními zájemci o mykologii. Tohoto je dosaženo jen díky Vašim příspěvkům do diskuzních fór a dalších částí těchto stránek, za což Vám děkujeme a těšíme se na další. Nabízíme rovněž pomoc s realizací Vašich myšlenek a projektů. Registrace a přihlašování umožňují přístup k některým velmi užitečným funkcím (doporučujeme).

 Kalendář akcí pro následujících 30 dní Zobrazit 7 dní      
ČMS - Členská schůze (začátek v 17.45 hodin)
 29.05.2018 ČMS (PRAHA)
Tejkal K., Dvořák R. - Výsledky fotosoutěže ČMS 2017
 05.06.2018 ČMS (PRAHA)
Landa J. - Závojenky ? systém, ekologie, jedlost
 12.06.2018 ČMS (PRAHA)

Noviny - Posledních 7 zpráv, Více zpráv », Celý archív »
Další nová lokalita - zasychající plodnice na mrtvých osikách (stojících a zakleslých) v širším okolí rybníku Bezdrev.

Pro zajímavost menší rekapitulace:

V české literatuře ji nejspíš poprvé uvádí Pilát ve své monografii Hlíva (Atlas hub Evropských) z roku 1935, kde ale zmiňuje jen dvě zahraniční lokality a houbu uvádí jako "Druh v Evropě nesmírně vzácný". První nález z území republiky, konkrétně z Moravy, pochází z roku 1943 (leg. A. Procházka, Tetčice u Rosic) a publikoval jej F. Šmarda v roce 1944. Na tomto nálezu je zajímavé, že substrát byl původně určen jako dub, ale podle kousku dřeva na exsikátu údaj opravil E. Opravil na topol. Další nálezy, konkrétně z Moravy a Slovenska, publikovali v České mykologii (1965 / č. 1) Kotlaba s Pouzarem. Řadili ji tehdy "k nejvzácnějším hlívám - a to nejen u nás". V Čechách byla hlíva čepičkatá nalezena poprvé až v 90. letech 20. století (několik lokalit ve východních Čechách, viz ČS). V jižních Čechách ji nalezl 2017 V. Pravda. Letos (2018) přibyly další tři lokality... Vzhledem k tomu, že jsem teď viděl několik osikových kmenů, o které s "pere" hlíva čepičkatá s outkovkou Trogovou a vypadá to, že hlíva dokonce vítězí, bych se nedivil, pokud by se vůbec nedostala do příštího červeného seznamu.
Diskuse » Zaslal: no-X @ čt 10. května 2018 14:37
Melanoleuca cognata - Tmavobělka žlutavá
Není jich tolik co loni, ale i v tom letošním suchu vyrazily na obvyklých místech.

Navíc tyhle se z kola hledají dobřeSmile
Diskuse » Zaslal: MartinKL @ ne 22. dubna 2018 20:17
Byssonectria terrestris - Oranžovka vřetenovýtrusá
V ČR roste několik druhů rodu Byssonectria, přinejmenším Byssonectria terrestris a Byssonectria fusispora. Některá literatura je dříve uváděla jako dva samostatné druhy, jiná je synonymizovala. Podle srovnávacích studií obou a následných biomolekulárních analýz jde skutečně o dva samostatné druhy.

S tím se veze několik problémů:
  1. Pro oba se používá shodné české jméno oranžovka vřetenovýtrusá.
  2. Oba jsou podobné.

Různá literatura uvádí různé způsoby rozlišení - podle substrátu, podle rozměrů spór, podle tukových kapek, podle subikula aj. Jiné články zase tvrdí, že se oba mohou sejít na stejném substrátu, oba mohou mít výtrusy podobně velké, oba mohou mít tukové kapky vyvinuté podobně, mohutnost subikula závisí spíš na substrátu než na druhu ap. Existuje ale jeden znak, který je dost stabilní a na první pohled odlišný: Živé parafýzy mikroskopované ve vodě.
  • Byssonectria fusispora - parafýzy prakticky rovné, živě cihlové (intenzivně červenooranžové)
  • Byssonectria terrestris - parafýzy na konci zahnuté (skoro jako hůl), jasně oranžové bez cihlových nebo červených tónů, světlejší

Makroskopicky jsou pak i plodnice zbarveny v průměru spíše žlutooranžově oproti spíše oranžovočerveným, ale to se týká průměru, ne krajních forem. Pak se ještě uvádí, že B. fusispora má plodnice hlubší, více hrnečkovité. Osobně si myslím, že vlákno Byssonectria fusispora je mixem obou druhů. Na snímku je mikroskopovaná B. terrestris.
Diskuse » Zaslal: no-X @ st 04. dubna 2018 15:56
Plectania melastoma - Ohnivec černý
Po letech marného hledání v mém okolí jsem dostal tip na ohnivce černé přímo v katastru města. A byly tam v nemalém množství, rostly na vysekaném šípkovém křoví.
Diskuse » Zaslal: Kraken @ ne 25. března. 2018 23:00
Meottomyces dissimulans - Čepičatka hlízonohá
Dnes poměrně velká skupina zcela čerstvých plodnic, které jsem si určil jako tento druh. Na okraji frekventované cesty pod - odhaduji - osikami. Znatelně mohutnější než kržatky, které rostly hned vedle.
Diskuse » Zaslal: MartinKL @ so 03. února 2018 16:36
Re: Ciboria coryli - Jehnědka lísková
Ciborie rostoucí na lískových jehnědách. Ciboria coryli a Ciboria amentacea. Jednoznačně se dají odlišit mikroskopicky, podle velikosti výtrusů.
C. coryli - (9,5) 13-19 x 6-8 um (dnes jsem naměřil 14-16 x 6,7-7,3 um)
C. amentacea - (7,5) 8-11 x 5-6 um
Ještě taková drobnost. C. coryli roste o něco dříve než C. amentacea. Nacházím ji v období od konce prosince do února, kdežto C. amentacea roste od konce ledna do března. Vše záleží jak dlouhá a tuhá je zima. Dále C. coryli má taky o něco málo subtilnější a tmavší plodničky a neroste jich tolik pospolu. Naopak C. amentacea nemá tak masité plodničky, jsou o krapet světlejší a je jich vždy pod lískou jak naseto. Někdy je okraj plodniček lehce pýřitý. Přeji dobré nálezy. Pro ukázku jsem zařadil fota obou druhů
Diskuse » Zaslal: Radek Doležal @ ne 07. ledna 2018 18:43
Ramaria largentii - Kuřátka horská
Vzácný druh horských až podhorských smrčin a jedlin. Preferuje lokality nepoškozené kyselými dešti, nebo s alkalickým podložím. V encyklopediích a na internetu jsou většinou uváděné snímky mladých plodnic, které bývají sytě oranžovožlutě zbarvené, ale vzrostlejší plodnice jsou evidentně takto bledší. Od mnoha (ale ne všech) podobných druhů je odlišuje růst po jehličnany a větší výtrusy (10-15 x 4-6 mí. V Červeném seznamu jako CR. Za určení děkuji O. Jindřichovi.
Diskuse » Zaslal: no-X @ st 27. prosince 2017 21:39
Více zpráv - Noviny »
 Anonymní
Ještě nemáte uživatelské jméno a heslo?

Můžete se zaregistrovat ZDARMA

Být registrovaným uživatelem je výhodné
 
Přítomní uživatelé
nikdo není přítomen, 0 skrytých a 18 Anonymních

Přihlášení
Uživatel:

Heslo:

 Pamatovat si mě


Zapoměli jste svoje heslo ?
Počasí - Meteogram

Hledej

Anketa
Našli jste někdy hvězdovku?

Ne, nikdy. [4]
Pouze jednou [1]
Několikrát ano [7]
Nacházím je poměrně často [8]

Pro hlasování, musíte být přihlášen