Kobera Václav
Založen: 10. 12. 2006
Příspěvky: 323
Bydliště: Slatiňany-Kunčí
|
 Zaslal: pá 23. března. 2007 17:07 |
   |
|
[quote="st 06. září 2006 13:18 Radek Doležal"]Pěkný a zajímavý nález. Já je znám taky z vápenců. Tedy, roste tam hřib královský a ten je udáván "růst na vápencích".
Kyselý substrát a růst na vápencích jako matečné hornině je veliký rozdíl. Na opukách bývá půda vlivem srážek často odvápněná ( z pohledu výskytu uhličitanu vápenatého =vápenec) a pH je i 5,5. Zkouška je velice jednoduchá: na suchou zeminu nalít HCL (kys. chlorovodíková =solná) a musí šumět. Když ne, neobsahuje Ca ve formě CaCO3. Pokud naleješ HCL na opuku(která se nedá rozdrobit mezi prsty když je mokrá,=není odvápněná) tak bude šumět.Na některých stanovištích toho dosáhneš až v hloubce 1 m a více. Místo HCL se dá použít i jiná kyselina. Půda je i zásaditá když obsahuje uhličitan hořečnatý a nejvíce zásadité půdy jsou ty, které obsahují chlorid sodný (kuchyň. sůl) nebo chlorid draselný a na těchto půdách se pH snižuje aplikací sádry(=síran vápenatý),sádrovce(sádra+voda). Zkouška kyselinou je důkazem uhličitanů-CO3 a myslým si, že jiné uhličitany (nejde-li o krystaly minerálů) obsahují vždy doprovodně CaCO3.
Ve Vysokých Tatrách na žule rostou rostliny, které potřebují Ca proto, protože na některých lokalitách jsou krystaly vápenatých živců v žule tak veliké, že Ca vznikající při jejich rozkladu je dostačující. Pokud žula obsahuje jiný živec( draselný, sodný),tyto rostliny zde již nerostou.
Lesní půda může být přechodně obohacena vápníkem (ne vápencem -velice rychlý přechod kysličník, hydroxid, uhličitan, jiná forma) při pálení dřeva a nebo také rozkladem větší vrstvy např. bukového listí. |
|
mat60
Čestný člen
Založen: 02. 12. 2005
Příspěvky: 2571
Bydliště: Paskov
|
| Zaslal: po 26. března. 2007 8:38 |
|
|
[quote="23. března. 07, 17:07 Kobera Václav"]
| st 06. září 2006 13:18 Radek Doležal napsal: |
| Kyselý substrát a růst na vápencích jako matečné hornině je veliký rozdíl. Na opukách bývá půda vlivem srážek často odvápněná..... |
Nevím proč se to zrovna probírá u Lactarius chrysorrheus, ale budiž  
Geochemikovi nedá, aby se k tomu nevyjádřil a neupřesnil nekolik nepřesností  . Odvápňování na opukách, ale i na jiných materiálech, které obsahují menší množství kalcitu je jasná a velmi běžná záležitost. Projevuje se tam, kde prosakující dešťová voda stačí vyluhovat karbonáty, přítomné v půdním profilu. Také zkouška pomocí HCl, tj. test na šumění je běžně používaná. Je potřeba ale upozornit, že vápence, tj. kalcitu musí být ve vzorku dostatečné množství aby šumění bylo markantní. Hodnota pH takových půd je větší než 8.2, tj. bude se jednat o alkalické půdy. Když je ale plně nasycená ionty Ca, ale neobsahuje vápenec, tak bude mít pH bude mít mezi 6 a 8, nešumí ale.
HCl u tohoto empirického testu je nejlepší a skoro nenahraditelná (i když se dá celkem dobře použít i jiná silná kyselina). K. octová, hlavně ředěná funguje jenom velmi zvolna.
Je fakt, že půda by byla celkem zásaditá, kdyby obsahovala uhličitan hořečnatý. Takové půdy jsou ale extrémně vzácné. Slabě alkalická reakce půd na bazických vyvřelinách je způsobována jinak než karbonáty. Hodnota pH je pufrována zvětrávacími produkty některých silikátů, hlavně pyroxenů, olivínu atd. a taky silikátovým sklem.
Chlorid sodný i draselný v podstatě nemají na hodnotu pH půd žádný vliv, reálně ale tyto soli skoro vždy hodnotu pH snižují a to z důvodu iontovýměnných reakcí, tj. vytěsňováním hlinitých iontů z iontovýměnných prostor jílových minerálů a jejich následnou hydrolýzou. Dokonce se 1 molární nebo 0.1 M roztok KCl používá při měření hodnot tzv. iontovýměnného pH. Toto pH je skoro vždy o cca 0.5 j. nižší než pH ve vodě. Pověra, resp. přesvědčení o alkalitě slaných půd vyplývá z alkality aridních slaných půd, které ale kromě velkého množství NaCl obsahují i alkalické karbonáty, tj. sodu - Na2CO3 atd., která vznikají reakcí mezi NaCl a karbonáty v pedogenním substrátu.
Hodniny ze skupiny granitu - žuly patří nezi nejkyselejší půdotvorné substráty. V drtivé většině případů obsahují obojí, tj. jak sodnovápenaté, tak i draselné živce. Uvolňování bazických kationtů z živců může být v určitých lokalitách a za určitých podmínek pro některé rostliny dostatečné, pro jiné nikoliv. Různé rostliny mají různé požadavky na Ca, Mg, K a taky jsou různě citlivé na ionty Al, které se uvolňuje v kyselém prostředí.
Při pálení dřeva se uvolňuje relativně velké množství anorganických živin, tj. biogenních prvků, které jsou obsaženy v dřevu. Není to jenom Ca, ale i Mg, K a taky i fosfor a některé formy dusíku. Popel je skoro vždy silně alkalický, neboť obsahuje alkalické karbonáty. S vápníkem a bukovým listím to taky není tak jednoduché. Lepší než bukové je listí jiných stromů. |
|
Atlas hub
Noviny
Fórum
Kuchař
Hledat
Nápověda
Registrace
Přihlášení
