Obsah fóra DAMyko
Domov Amatérských Mykologů
Hlíva ústřičná - od plodnice k plodnici
Jdi na stránku 1, 2  Další
odeslat nové téma   Odpovědět na téma   Obsah fora -> Pěstírna - Pěstování hub
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
Majk



Založen: 18. 01. 2007
Příspěvky: 13

PříspěvekZaslal: čt 15. března. 2012 20:14
  Předmět: Hlíva ústřičná - od plodnice k plodnici
Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Začátkem února jsem začal nový houbový projekt. Cílem je vypěstovat aspoň pár kilo hlívy, ale trochu netradičně bez nakoupené sadby. Jestli se všechno povede jak má, tak bude uzavřený celý koloběh od plodnice k plodnici. Zdrojovým materiálem může být houba ze supermarketu nebo i z lesa. Jelikož venku mrzlo až praštilo, zvolil jsem ten supermarket.

Celý cyklus bude zahrnovat několik kroků:

  • Naklonování podhoubí z mateřské plodnice
  • Příprava zrnité sadby
  • Naočkování slaměného substrátu sadbou a jeho kolonizace
  • Fruktifikace, neboli přivedení do plodnosti a nakonec snad i sklizeň


Sadbu, která během tohoto procesu vznikne, lze uchovat v ledničce do další sezóny a následně oživit přeočkováním na čerstvé zrní. Sadbu hlívy máčkové jsem takhle vzkřísil po roce a půl, takže už zase vesele kolonizuje tlačenkový substrát podobně jako zde.

Prvním krokem tedy je naklonování podhoubí z balíčku koupené hlívy.

Jako substrát použijeme kousek vlnité lepenky. Podhoubí roste lépe na výživnějším substrátu jako např. žito, ale na zrní se také snadno uchytí bakterie a spory plísní. Tyto kontaminanty mají na papíru poměrně krušný život a tak by mělo podhoubí hlívy poměrně snadno zvítězit. Houby pro odběr vzorků by měly být co nejčerstvější.


  • Nejdříve si připravíme kousek nebarvené silné vlnité lepenky. Z jedné strany sloupneme rovnou vrstvu, namočíme vodou a vhodíme do čisté skleničky od přesnídávky. Vlnitá strana by měla být směrem vzhůru.
  • Do prostředka víčka uděláme díru, kterou z venku překryjeme vatovým tampónem a přelepíme křížem lepící páskou. Tento ventil bude fungovat jako filtr při vyrovnávání tlaku po sterilizaci.
  • Skleničku zašroubujeme a víčko s vatou překryjeme alobalem. Takto si připravíme aspoň 5ks skleniček, protože předpokládáme nějaké ztráty.
  • Sterilujeme asi 30 minut v papiňáku na nejvyšší tlak. Pak necháme skleničky vychladnout. Pokud lepenka vyschnula, tak je potřeba ji znova zvlhčit. Měla by být vlhká a nikoliv stát v louži vody. Zvlhčení provedeme převařenou vodou. Tzn. necháme vodu nějakých 10min vařit a pak do sterilní stříkačky nabereme vroucí vodu. Trochu nadzvedneme víčko, pár kapkami zvlhčíme lepenku a zase zavřeme.
  • A můžeme množit. Nůž si namočíme do lihu a okapeme. Odebereme asi 1cm silný kousek ze spodní chlupaté části třeně tzn. bez lupenů. Nepižláme to celé nožem, ale jen zakrojíme a zbytek vyloupneme. Zbytečně to nečochníme, nadzvedneme víčko jedné skleničky a šup dovnitř sklenice. Po odběru vzorků zbytek hub s chutí zkonzumujeme...
  • Skleničky uložíme do tmy při teplotě kolem 20°C a necháme kolonizovat. Kousky hub by měly být po čase celé chlupaté bez náznaků vlhkých skvrn, které značí kontaminaci bakteriemi.


Po týdnu to vypadá nějak takhle:


Stav 19.2.

Zdá se, že hlíva kolonizovala kartónky, takže je čas přenést je na žito. Cílem bude získat alespoň jednu nebo dvě sklenky bez kontaminace plísní či bakteriemi. Pořád koketuju s myšlenkou hodit kousek houby přímo na sterilní žito. Odpadl by tím krok s lepenkou. Takže zítra na žito přenesu jednak porostlou lepenku, ale i kousky čerstvých hub.


  • Nachystáme si malé skleničky, do prostředka víčka uděláme asi 1cm díru. Překryjeme odličovacím tampónkem a přelepíme křížem lepící páskou. Tenhle filtr brání nasátí spor plísní po odtlakování papiňáku, během chladnutí, ale taky při otevření víčka. Pokud bychom ve skleničce nechali podtlak, je 100% jistota, že zrní zplesniví.

  • Žito povaříme ve vodě skoro do měkka, ale nerozvaříme ho, to zabere asi 40 minut. Po uvaření slijeme zbytek vody a zrní rozdělíme do skleniček, které naplníme asi do 3/4.

  • Uzavřeme víčky a překryjeme čtverečky alobalu, já ho dávám dvojitě. Alobal brání srážení vody na víčku a tím namočení filtru.

  • Skleničky sterilujeme v papiňáku na nejvišší tlak asi hodinu a půl. Poté necháme do druhého dne pod pokličkou samovolně vychladnout.




Stav 22.2.

V pondělí byl očkovací den. Naočkoval jsem 3 skleničky prorostlým kartónkem a 4 čerstvou hlívou.
Kartónky mají zatím náskok, ale kousky houby už se taky začínají chlupatět. Počáteční rychlost růstu je hodně důležitá. Houby mají svojí imunitu a dokážou potlačit růst konkurenčních plísní. Jakmile se však plísně začnou rozrůstat je zle. Proto taky po očkování zrním nijak netřepu, aby se případný nálet spór nedostal dále do substrátu. Jakmile by se spóry dostaly hluboko, tak už by je nestačila rostoucí hlíva eliminovat. Takže jen rychle trochu nadzvednout víčko, vhodit očkovací materiál a zase rychle zavřít, nemíchat, netřepat. Poté už jen dáme do tmy při pokojové teplotě a čekáme. Mezi jednotlivými kroky dezinfikujeme nástroje v lihu.



Stav 6.3.

Po 14-ti a jednom dni dorostly kartónkové sklenice ke dnu. U sklenic naočkovaných kouskem houby chybí asi ještě půlka, ale tak do tří dnů budou taky na dně. Ze sedmi skleniček jsem objevil kontaminaci plísní jen v jedné. Z čehož vyplývá, že je možné naklonovat hlívu i přímo na zrní.
Až vše doroste, bude následovat namnožení sadby do velkých sklenic se zrním. Zbytkem zkusím naočkovat už konečný substrát, na kterém by měly růst houby.



Stav 15.3.

Sadbu lze tedy dopěstovat od houby k očkování za tři týdny, pokud se nepoužijí kartónky. Jednou skleničkou jsem naočkoval další 4 sklenice (750ml) zrní. Dalšími pěti, což je asi půl kila sadby jsem naočkoval připravenou konečnou směs. Bude to jak jinak zase experiment. Sehnal jsem slaměné pelety na topení 15kg za 89Kč. Sláma to ale není, na pytlích je napsáno reed pellets, takže to bude asi nějaký Miscanthus nebo něco podobného.

Složení je následující:

  • 7,5kg pelet
  • 30dkg sádry
  • 10l vařící vody


Pelety se sádrou jsem spařil vodou a nechal do druhého dne vychladnout. Vniklo mi asi 20l substrátu. Naočkoval jsem rozdrobenou sadbou a v pytli důkladně promíchal. Nyní už není potřeba dodržet sterilitu, takže stačí důkladně umyté ruce. Jelikož je pytel neprůhledný, dal jsem si vzorek do skleničky, abych mohl pozorovat jak to roste. Optimální teplota pro prorůstání je mezi 20 až 25°C a jelikož je substrát jen pasterizovaný držel bych se toho. Při nízké teplotě může dojít k růstu plísní, které mají tyto teploty v oblibě.



Jak to nakonec dopadne můžete sledovat také zde
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Bob
Site Admin


Založen: 04. 11. 2005
Příspěvky: 9033
Bydliště: Kladno-Mimoň

PříspěvekZaslal: pá 16. března. 2012 8:10 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Jeden z nejkrásnějších příspěvků na DAMyku. Rešpekt! Wink
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zobrazit autorovy WWW stránky
Roman Manak



Založen: 08. 07. 2009
Příspěvky: 1379
Bydliště: Veselí nad Moravou

PříspěvekZaslal: pá 16. března. 2012 18:33 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Nádhera. Mám chuť to zkusit znovu po dvou neúspěšných pokusech. Doufám, že se brzy dozvíme výsledek experimentu Smile
_________________
---
RAM

Do lesa se dá jít vždy. Když tam člověk nenajde houby, tak tam najde houby
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Majk



Založen: 18. 01. 2007
Příspěvky: 13

PříspěvekZaslal: pá 16. března. 2012 18:51 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Jsem rád, že se report líbí. Wink
Přidám foto jedné naočkované sklenice po šesti dnech. Kontaminaci už nečekám, rozjetá hlíva je dravec a nedá plísním šanci.
Vzadu je sklenka se vzorkem naočkovaného substrátu z pelet. Bylo očkováno včera a už je vidět jak se zrnka sadby chlupatí.

Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Roman Manak



Založen: 08. 07. 2009
Příspěvky: 1379
Bydliště: Veselí nad Moravou

PříspěvekZaslal: pá 16. března. 2012 19:03 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

pá 16. března. 2012 18:51 Majk napsal:
Jsem rád, že se report líbí. Wink
Přidám foto jedné naočkované sklenice po šesti dnech. Kontaminaci už nečekám, rozjetá hlíva je dravec a nedá plísním šanci.
Vzadu je sklenka se vzorkem naočkovaného substrátu z pelet. Bylo očkováno včera a už je vidět jak se zrnka sadby chlupatí.


To je opravdu po jednom dni sadby? To je skoro neuvěřitelné!

_________________
---
RAM

Do lesa se dá jít vždy. Když tam člověk nenajde houby, tak tam najde houby
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Majk



Založen: 18. 01. 2007
Příspěvky: 13

PříspěvekZaslal: pá 16. března. 2012 19:46 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Vpravo po 6-ti, vlevo po jednom. Pořádně se to rozjede většinou třetí den...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Kropidlák



Založen: 07. 01. 2013
Příspěvky: 5

PříspěvekZaslal: út 08. ledna 2013 20:05 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Zdravím,

tak pěknému návodu se zkrátka nedalo odolat. Začal jsem od kousku hlívy, kterou jsem si koupil v supermarketu. Postupoval jsem podle návodu Majka s nepatrnými modifikacemi. Mám nasazené dvě Petriho misky, v jedné jsou dva kousky hlívy na kartonu, který je položený na směsi prosa a kávové sedliny. V druhé misce jsou dva kousky přímo ve směsi prosa a kávové sedliny. Po 96 hodinách jsem zatím bez kontaminace. Tak uvidím, jak to půjde dál...



   133.13 kB    
Po čtyřech dnech
48 hod.JPG
   48 hod.JPG

   132.29 kB    
Po dvou dnech
24 hod.JPG
   24 hod.JPG
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Tony



Založen: 18. 09. 2012
Příspěvky: 17

PříspěvekZaslal: út 08. ledna 2013 20:29 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Pekny a taky funkcni, taky jsem podle tohoto navodu postupoval a kupodivu me taky napadlo dat karton na nejaky nosic (u me primo na jecmen), z pocatku hliva porostla karton a postoupila na nosic a nakonec kolonizovala celou sklenici. Bohuzel minus tohoto postupu oproti agarove kulture je nemoznost vyselektovat jaksi nejbujneji rostouci cast mycelia k rozmnozeni sadby.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Kropidlák



Založen: 07. 01. 2013
Příspěvky: 5

PříspěvekZaslal: ne 10. března. 2013 13:38 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

V online knihovně www.scribd.com lze nalézt velice zajímavé publikace o pěstování hub včetně Mushroom Growers Handbook 1: Oyster Mushroom Cultivation a Mushroom Growers' Handbook 2: Shiitake Cultivation.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Kropidlák



Založen: 07. 01. 2013
Příspěvky: 5

PříspěvekZaslal: út 21. května 2013 17:56 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Tak po několika nezdarech se konečně zadařilo. Posílám obrázky sadby na prosu, která byla získána přeočkováním mycelia z hlívy zakoupené v supermarketu. Osvědčily se mi skleněné zavařovací sklenice bez gumového těsnění, v kterých substrát sterilizuju v troubě. Při tomto postupu jsem dosud nezaznamenal problém s kontaminací. Navíc není potřeba vytvářet průduchy pro výměnu plynů, takže je to opravdu user-friendly. Sadbu jsem použil na očkování pokusného substrátu a zatím se to vyvíjí dobře, tak doufám, že brzo naočkuju něco většího.


   117.95 kB    
Sadba na prosu.JPG
   Sadba na prosu.JPG

   108.69 kB    
Prorůstání substrátu.JPG
   Prorůstání substrátu.JPG
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Kropidlák



Založen: 07. 01. 2013
Příspěvky: 5

PříspěvekZaslal: út 11. června 2013 22:03 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Tak se opravdu zadařilo, takže vřele doporučuju. Teď zkusím větší balení. Taky mě to přimělo zkusit její sestřenku - hlívu máčkovou. Tu jsem ale vypěstoval ze zakoupené sadby.

Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
mkrol



Založen: 17. 03. 2010
Příspěvky: 11

PříspěvekZaslal: pá 08. listopadu 2013 19:22
  Předmět: použití lepenky
Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Výroba lepenky se neobejde bez přidání látek, které zdraví zrovna neprospívají.
Houba, jak je známo, je náchylná na přebírání škodlivých látek z prostředí.
Není tedy možné, že si ta houba rozpěstovaná na lepence přenese tyto látky do sadby a později i do substrátu? Rolling Eyes
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
planetahub



Založen: 21. 07. 2009
Příspěvky: 174
Bydliště: Červený Kostelec

PříspěvekZaslal: pá 08. listopadu 2013 19:53 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Při tak malém množství bych tomu nepřikládal žádnou váhu. Jiná věc by byla použití lepenky jako hlavního živného substrátu (což jde víc než dobře, ale právě kvůli nejasnému látkovému složení plodnic to bohužel nedoporučuji).
_________________
"Dejte si co nejvíc práce, abyste doopravdy žili." W. Saroyan
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
daggy



Založen: 29. 05. 2013
Příspěvky: 69

PříspěvekZaslal: st 16. července 2014 8:19 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Mam otazocku - Hliva ustricna nasadila dalsiu vlnu na slame, no stalo sa to, ze mi vsetky trsy (asi 8) uplne zaschli. Doteraz sa to stavalo iba vtedy, ak nasadila tak 8-9 trsov, vtedy mi stale 2-3 trsy zaschli, ostatne rastli dalej. Ale nie aby zaschla kompletne cela vlna plodnic. Vlhkost neklesa pod 80%, vacsinou je medzi 84-90%. Akurat malinko stupla teplota, obcas sa vysplha pocas dna aj tesne nad 20°C. Hubam prisvecujem so solarnym reflektorom (cez den sa nabija, v noci svieti hubam). Zeby to bolo sposobene teplotou? Este ma napada ze asi pred tyzdnom som mal vo svojom hubovom foliovniku male musky, tie som ale okamzite zlikvidoval. Este som nepreveril tie trsy, ci nie su cervive, vzhladom na to ze zuri mor kralikov, tak som mal vcera ine priority.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Majk



Založen: 18. 01. 2007
Příspěvky: 13

PříspěvekZaslal: ne 29. března. 2015 18:58 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Letos jsem se opět pustil do pěstování Hlivy ústřičné stylem od plodnice k plodnici s těmito drobnými rozdíly:

  • Vynechal jsem krok s kartónem a kousky třeňů jsem vkládal otvorem ve víčku rovnou na sterilizované žito. Zdá se, že tento krok je úplně zbytečný.
  • Z malých klonovacích skleniček jsem sadbu rozmnožil ve velkých zavařovačkách o objemu 0,7l.
  • Použil jsem krátce řezanou slámu.
  • Nezaléval jsem ji vařící vodou, ale pouze pasterizoval na 65°C. Což asi bude správná cesta a omezení problémů s kontaminací slámy.


Proč nespařovat slámu vařící vodou, ale raději pasterizovat?

Jak uvádí mnoho různých pramenů, dochází při pasterizaci ke zničení nežádoucích mikroorganizmů a naopak k zachování prospěšných. Při teplotách do 65°C dojde ke zničení plísní, ale bakterie žijící na slámě zůstávají. Tyto bakterie pak působí jako konkurence a brání rozvoji plísní. Hlíva si s bakteriemi hravě poradí a tak získává významný náskok.
Pasterizuje se pouze po dobu 1-2 hodiny a sláma nabere správné množství vody. Zatímco po zalití vařící vodou a ponechání do vychladnutí, je sláma příliš mokrá.

Postup:

  • Nastříhat nebo nařezat slámu na zhruba 5cm délku. Toto je otravný, ale důležitý krok. Významně zvyšuje rychlost kolonizace.
  • Ohřát velké množství vody na 65°C (ne více). Používám 50l sud a velký plynový vařič.
  • Do 40l vody jsem vmíchal dvě hrsti sádry, což přidá do substrátu další trochu prospěšných živin.
  • Vloží se sláma, zatíží se cihlou a nechá pod poklicí 1-2h pasterizovat. Lze použít i starou peřinu jako pytel pro snadnější vyjmutí slámy.
  • Po této době se voda slije, nechá odkapat a vychladnout.
  • Do pytle nebo dezinfikovaných kýblů s dírami pak čistou rukou vkládáme slámu a bohatě prosypáváme zrnitou sadbou.


Klíčem k úspěchu je také rychlá kolonizace. Jak na to?

Je nutné použít vitální zrnitou sadbu v dostatečném množství a rozptýlit ji rovnoměrně do celého objemu substrátu. Pokud chceme dosáhnout výborného výnosu je dobré obohatit substrát o složku s vysokým obsahem dusíku. Profesionálové používají např. otruby. Ty však není možné přidat rovnou do pasterizovaného substrátu, protože by to byla VIP pozvánka pro kontaminaci všeho druhu.
Jak tedy na to? Odpovědí je použití velkého množství zrnité sadby. To se zdá být, při použití kupované sadby, neekonomické. Ale můžeme si ji přeci napěstovat sami a na jeden pytel jí použít klidně 2 litry. Žito je levné a výše popsaná metoda (hlavně nemíchat, netřepat) funguje v kuchyňských podmínkách s vysokou úspěšností. Letos už jsem takto namnožil asi 12 sklenic bez jediné ztráty.

Pokračování příště...



   170.91 kB    
Dnes po týdnu prorůstání to vypadá takhle. Zdá se, že pasterizovaná sláma prostě chutná.
2015-03-29 17.31.35_800.jpg
   2015-03-29 17.31.35_800.jpg

   163.29 kB    
Soudky s naočkovanou slámou. Otvory jsou zatím zakryté páskou. Díry jsou taky u dna, aby sláma nestála ve vodě.
2015-03-29 17.31.18_800.jpg
   2015-03-29 17.31.18_800.jpg

   170.83 kB    
U nás ve firmě se vypije spousta kafe... Sterlizovaná sedlina Hlívě evidentně chutná.
2015-03-29 17.29.26_800.jpg
   2015-03-29 17.29.26_800.jpg

   169 kB    
Právě naočkované žito. Lahev lze bez obav otevřít, vložit dvě lžíce sadby a zase zavřít. Hlavně nehrkat, nemíchat, hlíva nedá nalétnutým sporám šanci.
2015-03-29 17.33.28_800.jpg
   2015-03-29 17.33.28_800.jpg
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
odeslat nové téma   Odpovědět na téma   Obsah fora -> Pěstírna - Pěstování hub Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Jdi na stránku 1, 2  Další
Strana 1 z 2

 
Přejdi na:  
Můžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Můžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Můžeš k příspěvkům připojovat soubory
Můžeš stahovat a prohlížet přiložené soubory