Makromycéty na zemědělsky obdělávaných půdách

[frashmaker]

Chtěl bych se zeptat, zda jste někdy našli či ještě lépe - zda pravidelně nacházíte nějaké druhy vyšších hub třeba v polích pšenice nebo tak podobně. Studuji zemědělku v Praze-Suchdole a ačkoliv mám na bakalářku ještě rok čas, tak bych rád našel něco, díky čemu bych mohl na oboru pěstování rostlin dělat bakalářku na vyšší houby a neutíkal úplně od mého zaměření. Už jsem se tam zkoušel tak nějak nenápadně poptávat, zda by to šlo a ačkoliv tam není žádný makromykolog, tak mi pravili, že když si vymyslím nějaké zajímavé téma, že by to třeba šlo. A tak jsem si říkal, že když by někdo někde v poli pravidelně nacházel nějaké vyšší houby, tak že bych za pomocí lidí znalých mohl nějak porovnávat látky v kulturních plodinách rostoucích v okolí těchto hub a i třeba látky v houbách samotných a třeba by se dalo přijít na nějaké zajímavé věci. Bohužel se nedostanu na WEB OF SCIENCE a ani nevím jak na to, takže ani pořádně nevím, zda už někdy někdo něco podobného dělal nebo ne. Pokud ano, tak by třeba stačilo nějak ty všechny informace dát dohromady, ale spíš by mě lákalo vyzkoumat něco nového. Asi nemohu počítat s tím, že když by se mezi pšenici uměle "vysazovaly" nějaké vyšší houbičky, že by se v ní objevily nějaké léčivé látky či by se třeba výrazně zvýšil výnos, ale prostě mě to takhle napadlo a když mi to povolí, tak by to mohlo přinést i nějaké zajímavé výsledky. Pokud to nepůjde, tak se asi budu muset vrhnout na Aspergilly, Penicillia, Mucory atp... Nebo když by měl někdo nějaký zajímavý námět podobných vztahů, tak budu jen rád a jistě bych pouvažoval nad čímkoliv .

[Bob]

Hmmm, zajímavé. Já vím jen asi o paličkovici nachové ... vliv na "kvalitu" zrní má neblahou

Jen tak mi blesklo hlavou, že mnoho askomycetů je silně druhově orientované - neznám odborný výraz - tj, parazitují (?) jen na jednom druhu rostliny ... kdyby to vyzabíjelo v polích pšenice plevele, jistě by to mělo pozitivní vliv na výnosy ... nevím jestli je to ekologičtější než chemie ... jen taková idea, která jistě napadlo mnoho jiných, a asi se neujala. A nebo to bylo v době, kdy lidstvo houbám ještě moc nerozumělo. Dnes se tuším pomocí hub regulují stavy nějakých škůdců lesa. Tož proč by ne plevele. Jistě existuje kniha typu "houbové choroby ... " tam by se možná dalo něco k odražení neleznout ... jen tak nechávám ruce na klávesnici

[Joeking]

No, mne by třeba zajímalo, jaký vliv mají na makromycety nejen v obilí ale i kolem polí některé biologické přípravky.
Vycházím ze dvou věcí. Jednak je známo, že se často v těchto přípravcích používá houba Trichoderma viride. Druhá věc je to, že tato houba je například proti kulturám na agaru velice agresivní a dokáže je poměrně rychle zlikidovat. Nabízí se tedy otázka, jaké jsou účinky těchto biologických přípravků na mykoflóru nejen na ošetřených polích, ale i na přilehlých lokalitách, protože samozřejmě koncentrace Trichodermy po oštření musí značně přesahovat běžný výskyt.
Ale nevim, jestli to není téma přesahující Diplomku...

[frashmaker]

To asi bohužel je. Hlavně by to bylo asi finančně docela náročné. Na to by se asi musel vypsat grant. Ale to ono i na to co psal Bob. Když by se vykoumali nějaké houby, které produkcí svých vnitřních metabolitů inhibují růst plevelů (asi by se tomu taky dalo říkat alelopatie ne?), tak to rozhodně není práce na půl roku ale na několik let. Určitě by to mohla být jedna z cest, kterou bych se v budoucnu docela chtěl ubírat, ale když už nic jiného, nemám na to ani dostatečné znalosti. Jsem jen člověk co maturoval na zemědělce a asi rok se zajímá aktivněji o houby. Navíc na VŠ jsem řekl o houbách víc já jim než oni mně, takže tam se toho zas taky tolik nedozvím.

Nejsou nějaké houby, co by rostly i na jiných bylinách než je choroš travní na kavylu? Kdyby byla třeba nějaká houba, co vyrůstá z pýru a tím ho zahubí, tak by to bylo docela parádní ). Já vím, že jsem občas spíše na jílovitých půdách nalezl v porostu obilnin mísenku/mističku oranžovou, ale vsadil bych se, že když bych jí potřeboval na určení a na nějaké analýzy látek, že bych jí určitě nenašel ).

Jinak s aplikací Beauveria bassiana na škůdce kulturních plodin by to také mohlo být zajímavé . Ale asi věděli, proč to prášit jen po lesích.

Jinak Bobe ten správný výraz pro "škůdce" na jednom druhu rostliny by mohl snad i pro houby být monofág . Tedy alespoň u hmyzu se to tak používá tak u hub to snad bude podobné ).

[Joeking]

Ještě mě napadla jedna takova blbost. Na jedne konferenci jsem potkal lidi, co pěstovali Pleurotus eryngii na různých miříkovitých rostlinách. Nějak jsem se s nimi dal do řeči a říkali, že tento druh hlívy parazituje na jihu Evropy na kořenech těchto rostlin. Takže, co to třeba vyzkoušet jako biologický prostředek proti bolševníku v Západních Čechach? Potenciální problém je ovšem to, že si nejsem jistý, jestli není u nás pro P. eryngii příliš zima...
Jinak škoda, že studuješ na CZU, u nas na MZLU by se určitě někdo jako vhodný vedoucí na mykologickou diplomku našel

[frashmaker]

MZLU mě nechtěla . Chtěl jsem tam na rostlinolékařství protože ho mám i ze střední a chtěl jsem ho dělat dál a v Praze je až od magisterského, ale byl vám málo můj prospěch za 4 roky, takže jsem měl smůlu ). Miříkovité plevely jsou docela prevít, snad by to šlo třeba na jižní Moravě. Ale to by bylo taky asi strašně drahé. Navíc by asi bylo potřeba tu houbu nějakým způsobem inhibovat aby nevytvářela plodnice a zabíjela jenom podhoubím . Nebo by se plodnice sbíraly zvlášť ). Sakryš najednou se mi otevírá svět netušených možností a všechno mě láká prozkoumat, ale to jsou práce na několik let a za velký peníze... Snad by šlo třeba se pokusit vypracovat bakalářku jen v teoretické hladině a pravděpodobnost úspěchu podložit nějakými odbornými články a statistickými výpočty, ale jinak nevim...

[frashmaker]

Ještě mě tak napadlo, že by se dalo zkusit izolovat z kotrče sparassol, kterýžto má prý kvalitní fungicidní účinky a zkusit ho nějak uměle "namíchat" a vytvářet z něj fungicidy pro ekologické zemědělství ). To by ze mě měl Bursík radost:))).

[Bob]

Kdokoli má zájem o identifikací přírodních látek (nejen z hub) v rámci jakéhokoli výzkumu - jsem k dispozici a přístrojově vybaven !!!

[QNX]

frasmaker: a co takhle prospěšné vztahy saprofytických hub a rostlin? To je velice zajímavé a zatím celkem neprobádané téma. Plánoval jsem na letošní rok provedení nějakých srovnávacích pokusů, ale narazil jsem na dva problémy. Jednak mám málo času, takže udělám jenom nějaký menší pokus. Pak mám problém sehnat líhu jilmovou, kterou jsem chtěl použít jako referenční houbu (Stamets u ní uvádí nejlepší výsledky s brokolicí a růžičkovou kapustou). Teda ona ta líha bude, ale teprve až poroste. Není to moc zajímavé pro zeměldělství, kde je půda degradovaná na mrtvej držák rostlin, ale třeba pro ekologické zemědělství, nebo zahradničení, je to zajímavé hodně.

Bob: no, tvoje nabídka by se mohla hodit. Jaké máš vybavení?

[Bob]

Mám všechny potřebné přístroje buď na pracovišti nebo ho mají kolegové ... všechny potřebné spektroskopie: NMR (1D, 2D, gradienty), UV-Vis, IR, Raman (včetně mikroskopie), VCD, ECD, MS (několik verzí ionizace), v neposlední řadě i X-Ray, neměl by být problém ani HPLC-ICP-MS a podobné specialitky, ... a asi i pár dalších méně používaných. Myslím, že vyřeším většinu látek s molekulovou hmotností kolem 500 Daltonů, větší už mohou být problematičtější, ale většina spekter se dá zařídit externě ... látky nad 1500 Daltonů je už vážnější práce a byla by to jistě výzva. Problém je jejich izolace, na to nemám čas a preparativní HPLC teprve stavím ... pokud však bude seriózní vědecký projekt pak nic není nemožné tojó

[Vlkodlak]

[Vlkodlak]

Jinak na polích v době vegetace nic nesbírám, mohl bych se tím také vystavit do role lovné zvěře pro agronoma či traktoristu. Po vegetační době se na zbytcích slámy či jiných rostlin objevují často v obrovském množství různé saprofytické druhy - například kukmák okázalý, límcovka měděnková, číšenka hrnečková, hnojník obecný a inkoustový, již zmíněné mističky, Humarie, Scutellinie apod. Tyto druhy určitě významnou měrou přispívají k recyklaci živin zpět do půdy.

[frashmaker]

Tak vám povím, jak to se mnou nakonec dopadlo . Na CZU se nějak zalekli vyšších hub a tak jsem skončil u háďátka bramborového ). Mé téma se tedy jmenuje: Studium fylogeneze Globodera rostochiensis, na území České Republiky, za použití metod molekulární biologie. Z čehož by se zdánlivě mohlo zdát, že jsem se houbám zcela vyhnul. Pravda je ovšem taková, že pokud se osvědčím, dostanu se prý k nějakému výzkumu biologické ochrany proti háďátku. Prý byla objevena nějaká mikromycéta, která žije v půdě a živí se živinami z ní. Když je však půda málo bohatá na živiny a ta mikrohouba nemá co jíst, tak aby spomalila svůj metabolismus, vypouští nějaké látky což jsou zároveň feromony pro háďátka. Ta jsou pak lákána k houbám, které ze svého mycélia mají vytvořené jakési smičky, do kterých háďátka nalákají a jsou schopny je v okamžiku stáhnout a háďátko tak v nich uvěznit a pak získávají potřebné živiny z nich . Zní to podle mě hodně zajímavě. Říkal jsem si, že je to asi dobře, když nebude můj velký zájem o makromycéty zároveň mojí obživou a navíc k němu nebudu mít vůbec daleko přes to co dělám. Pokusím se zeptat, zda bych třeba ty parádní mikroskopy tam nemohl využít i pro nějaké vlastní koumání hub a možná bych se mohl dostat i k přístrojům pro analýzu DNA. Když by se třeba někdy nalezl nějaký echt nerozluštitelný oříšek . Ale to je asi spíš pohádka budoucnosti . SNAD ........ Tak takhle to se mnou teď je .

[Vlkodlak]

Háďátka loví a žere řada druhů hub.

[frashmaker]

Ale ne všechny druhy jsou vhodné pro přetváření v biologickou zbraň . Ale to se asi všechno teprv dozvím . Třeba najdu nějaký nematofágní mikrocordyceps .