Penízovka sametonohá ?

[kolbaba]

Dobrý den. Tenhle trs roste v trávě na zahradě kladenské nemocnice. Je to penízovka sametonohá, i když tam není pařez ?

[no-X]

Chtělo by to pár plodniček vytrhnout a vyfotit i třeň. Zbytek kořenu nebo pařezu může být v zemi, evidentně je to nějaká dřevní houba. Ze stávající fotky mě nic lepšího než penízovka sametonohá nenapadá, ale to ještě neznamená, že to musí být ona.

[kolbaba]

Ještě tam jsou. Posílám tedy i nožičky, vypadají sametově.
Při té příležitosti bych se rád zeptal, jestli tu hrozí záměna s nějakou jedovatou houbou. Jde hlavně o čepičatku jehličnanovou, u které jsem teď někde četl, že ji snad našli i v prosinci. Vždycky jsem myslel, že právě zimní výskyt prakticky vylučuje záměnu penízovky za něco jedovatého. Děkuji.

[no-X]

Tady už je jasné, že to penízovka sametonohá (resp. nějaký taxon z komplexu penízovky sametonohé) je. Jde ale o trochu přešlé plodnice, takže bych je osobně ke konzumaci nedoporučoval.

Čepičatka jehličnanová může růst kdykoli, pokud je nad nulou. Navzdory jménu roste i na listnáčích, takže rada sbírat dřevní houby jen z listnáčů, která se objevuje ve starších atlasech, je bezpředmětná. Ona vlastně může růst prakticky na všem, třeba v opadu. Před pár lety jsme jí s Jirkou Jandou našli i na vyhozené dřevotřísce

Penízovka sametonohá nemá žádný prstýnek, třeň je alespoň na bázi sametový a nahnědlý. Kdežto čepičatka má třeň vláknitě bělavý, někdy jakoby žíhaný nebo přelévavě lesklý, nikdy tmavě hnědý a sametový. Navíc má (někdy zplihlý) prstýnek. Oproti penízovce bývá křehčí, méně masitá, obvykle netvoří velké trsy, ale plodničky - i když jsou ve skupinách - většinou vyrůstají ze substrátu jednotlivě.

[kolbaba]

Díky za rady. Já zatím sametonožky hledám, nacházím, ale nejím.
K rozlišení od jedovaté houby bych uvítal nějaký jednoznačný rozlišovací znak, třeba jako je rýhovaný prstýnek u muchomůrky růžovky proti tygrované. Je to v tomto případě tmavě hnědý a sametový třeň, který jak píšete nemá čepičatka nikdy ?

[no-X]

S jediným rozlišovacím znakem je to obecně ošemetné. Třeba konkrétně znak v podobě onoho rýhovaného prstenu růžovky, který ho má spolehlivě odlišit od muchomůrky tygrované, bude houbaři fungovat jen do okamžiku, než najde muchomůrku drsnou, která umí masák napodobit o poznání líp než tygrovaná a k tomu má i rýhovaný prsten - přikládám obrázek

Pokud jde o houby ke konzumaci, tak buďto houbu znám a prostě "kouknu a vidím" a nebo, pokud posuzuji znaky, jich musím zhodnotit víc. Houby jsou variabilní a brát v potaz jen jeden znak podle mě není spolehlivé. U penízovky bych postupoval asi takto:

• žádný prsten (čepičatka prsten má, ale někdy zplihlý, je třeba zkontrolovat více plodnic)
  
• třeň krémově žlutý, na bázi hnědý sametový, ve stáří celý hnědý a sametový (čepičatka vrostle vláknitý, někdy žíhaný, bělavě lesklý)
  
• růst v trsech složených i z mnoha desítek plodnic, plodnice poměrně pružné (čepičatka roste spíš jednotlivě nebo v malých trsech a je křehčí)
  
• vůně slabě houbová (čepičatka, pokud je cítit, tak je slabě ředkvičková nebo trochu moučně ředkvičková)

Důraz bych kladl na prstýnek a vzhled povrchu třeně.

[kolbaba]

Díky za vyčerpávající odpověď. Teď jen nevím, jestli začít sbírat penízovku sametonohou, nebo přestat sbírat masáky