Opěnka: měnlivá: nebezpeční dvojníci

[Bob]

Plně bych podtrhl tu poslední větu !!!

[mat60]

Jo. A abych to ještě tochu zkomplikoval, tak se mi zdá, že se těm dvěma, hlavně čepičatce někdy mohou dost podobat i některé šupinovky z rodu Gymnopilus, hlavně když jsou menší a netypicky vyvinuté .

Jednen obr. se šupinovkou, zřejmě pařezovou - G. hybridus přikládám. Poznat od opeňky a čepičatky se to dá celkem lehce, když člověk ale ví co má hledat a jak to má vypadat .

[Sley]

[Bob]

Sleyi ... říkáš dvě věci, kterých bych se držel:

1. o nějaké čepičatce ani zmínky, mě docela mrazí v zádech
2. pokud člověk sbírá opěnky pár let, pak si je prostě nesplete

Toto téma jsem si tuším založil, abych se v nich vyznal a mohl je začít sbírat ... až je budu sbírat 5 let, tak to bude taky pohoda
Mne zamrazilo předloni, kdy jsem je z vesela sesbíral, doma porovnával se všemi atlasy (o podobě s čepičatkou jsem věděl), a uzavřel s tím, že je to ona. Snědli jsme to ... no byla to ona Jenže za nějakou tu dobu dal někdo obrázky obou hub na nahouby.cz a já je určil přesně obráceně - to zasejc zamrazilo mne!

Čepičatku jsem letos potkal již dvakrát ... možná jsem měl na ní štěstí Od té doby jsem klidnější, protože mám pocit, že je již zaměnit nedokážu

Já bych asi hlavně doporučoval následující klíč:
1a ... Je každá plodnička typickou plodnicí opěnky se všemi znaky ... sebrat a sníst.
1b ... Nebrat!!!

[Sley]

[Sley]

Tak už to mám, paměť mě neklamala, opravdu to tam bylo dvakrát. Tak tedy neprve fotky od Tondy Houby...

[Sley]

...a teď fotky od Billa...

[Sley]

Komentář k fotkám: Zatímco na Billových fotkách je, podle mě, dobře vidět rozdíl ve třeních, starý lišák Tonda Houba nám to určování tenkrát moc neulehčil...

A já přiznávám zcela na rovinu, že mně to tenkrát u těch Tondových fotek připadalo, jako že to jsou opěnky obě... ...je zázrak, že ještě žiju...

[Bob]

No... poté co jsem ji měl v ruce ... v obou případech jsem si jist tím, která rozhodně není opěnkou a je asi čepičatkou ... ty opěnky nejsou ukázány zrovna zřetelně a tak bych ji z fotky určil jen díky tomu, že jedna je čepičatka a druhá opěnka ... dnes bych na těchto příkladech nespletl ani omylem ... u obou případů je totiž třeň těch čepičatek přímo učebnicový!

[Sley]

Zajímavá diskuse k zaměnitelnosti čepičatky se rozproudila i na slovenských stránkách, i když tam upozrňují spíše na záměnu čepičatky s penízovkou sametonohou, která mi přijde méně pravděpodobná než ta opěnka. Ale člověk nikdy neví - L. Pomšár tam mj. popisuje i vlastní zkušenost, kdy oba druhy rostly na jednom kmeni ...

[mat60]

Laco Pomšár má v té diskuzi kus pravdy a divím se, že ho někteří neberou úplně vážně. I u nás ty čepičatky rostou v lužním lese na mechem pokrytých kmenech listnatých stromů a vůbec není vyloučné, že by rostly s opeňkami na stejném kmenu. Pro nezkušeného houbaře nebo pro dobrodruha, který sbírá jenom kloboučky to může být vážný problém. Uvádí se, že G. marginata roste na dřevu jehličnatých stromů, jenže jiné, stejně jedovaté variety této čepičatky (ještě před nedávnem pokládané za samostatné druhy) mají růst spíše na dřevu listnatých stromů.

[Sley]

[Martin Kříž]

Dnes jsem měl v souvislosti s čepičatkami velmi pozoruhodný den. Nejprve jsem našel kmen (byla to vrba), na kterém rostly čepičatky jehličnanové spolu s penízovkami sametonovými, takže potvrzuji slova L. Pomšára ze slovenských stránek. A vyskytovaly se tam naprosto promíchaně - pár centimetrů vedle sebe. A co se nestalo - o kus dál byl velký ztrouchnivělý pařez - znovu vrbový, na kterém opět byly čepičatky, ale tentokrát spolu s opeňkami. Obě vedle sebe - z jednoho kusu dřeva! To jsem z toho jelen.
P.s.: Fotogenické z toho všeho byly jen ty opeňky, viz http://www.damyko.info/ForumA/download.php?id=6300.

[Sley]

Také mohu potvrdit výskyt čepičatky na listnáčích - včera jsem našel skupinku těchto hub v lese u potoka u nás za chatou, kde široko daleko po jehličnanu ani památky. Mj. kousek od tohoto místa (asi 20 m daleko) mám svá oblíbená místa na opěnky - ty tam ale včera nebyly.

[zcr]

V atlase A.Příhoda :"HOUBAŘŮV ROK" - SZN Praha (1972) je čepičatka jehličnanová uvedena tuším jako jedlá houba...
Jinak tenhle problém mně zajímá, čepičatka je hotová noční můra - ta podobnost s penízovkou sametonohou je taky docela zrádná (čepičatka se ztraceným prstenem a tmavým třeněm není podle dostupných obrázků žádná vzácnost.
Vyvstává možnost rozšířit tímhle směrem poznatky o makrochemických reakcích - kdyby se našla nějaká jednoduchá specifická barevná reakce...
Možná zkusím něco podniknout.